Švýcarský Nottwil hostil od 21. do 23. května prestižní podnik World Para Athletics Grand Prix. Sedmičlenná česká výprava zanechala na stadionu u Sempachersee výraznou stopu. Zatímco pro vrhačku Evu Kacanu šlo o emotivní derniéru přesně na místě, kde před pětadvaceti lety její úžasná kariéra odstartovala, nováčci sbírali první ostré mezinárodní zkušenosti. Výprava se vrací se slušnou sbírkou osobních maxim, cennými kovy, ale i s jednou hořkou lekcí ze sportovní byrokracie.
Nottwilská Sport Arena je pro českou para atletiku od uplynulého víkendu symbolem uzavřené kapitoly. Právě zde totiž před pětadvaceti lety zahájila svou mezinárodní cestu Eva Kacanu. A o víkendu se na stejném místě s aktivním parasportem rozloučila. Symbolika byla dokonalá – stejně jako při svém debutu vybojovala v hodu diskem (kategorie F54) vynikající druhé místo.
„Pro mě osobně to byl zvláštní pocit, vrátit se tam, kde má dráha začala, a do toho sledovat, jak na stejném místě startují kariéry nových sportovců,“ usmívala se po závodě Kacanu, která tak pomyslně předala štafetu mladší generaci. „Úplně se mi vybavilo, když jsem tu závodila poprvé. Stejně jako tenkrát bylo občas těžké se v areálu zorientovat, ale jako tým jsme fungovali skvěle a průběžně si předávali informace. Zpočátku byla na nováčcích znát nervozita, ale postupně opadla a užili jsme si spoustu legrace. Závodit a v povzdálí slyšet švýcarské ovce, to se vám opravdu nestává každý den,“ zhodnotila svou derniéru s nadsázkou česká legenda.
Osobáky i jistota na medailových pozicích
Česká výprava ukázala v silné mezinárodní konkurenci výbornou formu. Své premiérové starty za hranicemi přetavil ve dva osobní rekordy Jan Horáček (F55). Z Nottwilu si odváží třetí místo z oštěpu (19,50 m) a páté z koule (8,00 m). Úspěšně navíc prošel mezinárodní klasifikací.
Medailově se dařilo také matadorovi Dušanu Ščamburovi (F55), který vybojoval stříbro v oštěpu (19,88 m) a přidal bronz v disku v novém osobním maximu (19,65 m). Pro stříbrnou pozici si v hodu kuželkou došla také Adéla Sekyrová (F32) s pokusem dlouhým 7,83 m.
Na dráze se blýskl jediný český zástupce v kategorii T20, Martin Přichystal. Na čtvrtkařské trati si vylepšil osobní maximum na 61,96 s, což stačilo na solidní šesté místo. Mezinárodním klasifikačním sítem úspěšně prošel i „formulář“ Vratislav Zdrubecký (T54), jenž si vyzkoušel náročný běžecký trojboj. Nejlépe se mu vedlo na pětikilometrové trati, kde časem 14:50,39 min stanovil svůj nový osobní rekord.
Krutá daň za minutu zpoždění…
Grand Prix na švýcarské půdě ale nebyla jen o medailích. Pro nováčky představovala tvrdý náraz na striktní mezinárodní pravidla. Své by o tom mohl vyprávět Vlastimil Špajs (F56). Pořadatelé bez předchozího upozornění posunuli start jeho disciplíny o patnáct minut. Následek? Příchod do Callroomu o jedinou minutu později znamenal nekompromisní zákaz startu, který se podle pravidel automaticky přenesl i na všechny jeho další disciplíny.
Vedení výpravy se nakonec podařilo vyjednat alespoň to, aby mohl Špajs odházet disk a dokončit tak mezinárodní klasifikaci (ve které navíc předvedl skvělý výkon – osobák dlouhý 31,47 metrů!). Hořká pilulka nejen pro něj, ale i pro další závodníky jiných, kteří doplatili na stejnou situaci. Jde však o extrémně cennou zkušenost pro celý tým do budoucna.
Celkově se česká mise ve Švýcarsku zapíše do statistik jako velmi úspěšná. Tým přivezl cenné kovy, posunul svá osobní maxima a důstojně vyprovodil do sportovního důchodu jednu ze svých největších osobností.
Text: Martin Steinbach
Foto: Archiv výpravy a Thomas Stettler / das-fototeam.ch
